Přeskočit na obsah

Rudolf Kirchschläger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Kirchschläger
Prezident Rakouska
Ve funkci:
8. července 1974 – 8. července 1986
PředchůdceFranz Jonas
NástupceKurt Waldheim
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně demokratická strana Rakouska

Narození20. března 1915
Niederkappel
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. března 2000 (ve věku 85 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
ChoťHerma Kirchschlägerová
DětiWalter Kirchschläger
PříbuzníPeter G. Kirchschläger (vnuk)[1][2]
Alma materVídeňská univerzita
Profesesoudce, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a politik
Náboženstvíkatolická církev
Oceněnívelkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1977)
řetěz Řádu Isabely Katolické (1978)
velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1979)
čestný občan Vídně (1986)
honorary doctor of the Maria Curie-Skłodowska University (1986)
… více na Wikidatech
PodpisRudolf Kirchschläger, podpis
CommonsRudolf Kirchschläger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Kirchschläger (zvuk [ˈʀuːdɔlf ˈkɪʁçˌʃlɛːɡɐ]; 20. března 1915, Niederkappel[3]30. března 2000, Vídeň) byl rakouský politik, státník, diplomat a soudce. V letech 19741986 byl, jako nestraník, dvakrát zvolen prezidentem Rakouska. Předtím byl v letech 19701974 ministrem zahraničních věcí.

Život a činnost

[editovat | editovat zdroj]

Studoval práva na Vídeňské univerzitě, po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 však musel studia opustit, když odmítl vstoupit do NSDAP. Pracoval poté jako bankovní úředník, než byl odveden do wehrmachtu, v jehož řadách bojoval na západní i východní frontě. Díky tomu směl během služby dokončit svá studia práv.

V letech 1947–1954 pracoval jako soudce,[4] roku 1954 však nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde následně začala jeho diplomatická kariéra.

V letech 19671970 byl velvyslancemČeskoslovensku, z kteréžto pozice zamířil rovnou na post šéfa rakouské diplomacie do vlády Bruna Kreiskyho. Po čtyřech letech byl zvolen prezidentem jakožto nestranický kandidát sociálnědemokratické strany, roku 1980 byl znovuzvolen (již jako kandidát obou velkých stran – SPÖ i ÖVP) se ziskem 80 procent hlasů – patřil k nejpopulárnějším politikům rakouské historie.

V pozici rakouského velvyslance v Praze proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvysrpnu 1968 vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Niederkappel, Horní Rakousy
  4. Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. 
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  6. SCHOOS., Jean. Die orden und Ehrenzeichen des Grossherzogtums Luxemburg. Luxemburg: Sankt-Paulus-Druckerei, 1990. 422 s. ISBN 2879630487, ISBN 9782879630489. OCLC 65395144 S. 344. 
  7. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02. 
  8. BOE.es - Documento BOE-A-1978-7636. www.boe.es [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  9. BOE.es - Documento BOE-A-1979-24283. www.boe.es [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  10. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  11. WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]